Sylva Novotná, ktorá sa hlási k pravoslávnej cirkvi je ikonopiska. Vzťah k tejto práci ju obohatil v mnohých smeroch. Prečo sú ikony také zaujímavé? Odpoveď a ešte niečo navyše nájdete  ukryté v texte.

 

 

1. Mohli by ste napísať svoje osobné svedectvo o duchovnom raste ajv súvislosti s ikonami?

Při objevování světa ikony jsem od začátku nacházela řadu paralel a bylo potěšující zjišťovat, že moje „objevy“ korespondují s tím, co o ikonách bylo řečeno a napsáno dříve jinými. Paralely mezi ikonou a modlitbou, mezi ikonou a liturgií, mezi vnímáním diváka a tvůrce ikony a řada dalších. Zdá se, že se jedná o nekončící proces jakéhosi zrcadlení. Člověk vidí a vnímá právě tolik, na kolik momentálně stačí jeho smysly. Stejně jako liturgické modlitby se člověku někdy zdají srozumitelnější než jindy, také ikona někdy člověka vpustí hlouběji do svého světa, jindy se může zdát nepřístupná. Ve skutečnosti jsme to my, kdo se měníme, jsme to my, kdo svou chladností sami sobě uzavíráme cestu. Aby ikona odkryla před námi své tajemství, je potřeba přijmout její pozvání, které je pozváním k výstupu. Je to výstup ze sebe sama, výstup směrem nahoru – na horu, kde nás čeká Proměnění.


2. Je ovplyvnený najmä od toho času, ako ste sa tvorbou ikon začali zaoberať?

Ikona má potenciál důležitého pomocníka. Kromě obrazu Krista, Boží Matky a svatých zachycuje důležité evangelní události. Kdykoliv se pokoušíme porozumět smyslu a způsobu toho či onoho dílčího zobrazení, zároveň nevědomě uspořádáváme své chápání smyslu onoho děje, oné postavy v dějinách, v čase i v sobě samém. Tímto se člověk formuje jaksi samovolně, někdy je vyprovokován si dohledat chybějící informace v literatuře, jindy se nové sdělení vynoří jakoby samovolně z obrazu. Je těžko možné zabývat se ikonou a zůstat mimo její vliv.


3. Ako ste sa k ikonám dostali?

Ikony jsem začala poznávat spolu s objevováním pravoslaví před 17 lety. Měla jsem možnost navštívit země s pravoslavnou tradicí, v nichž chrámy jsou naplněny ikonami a lidé k nim přistupují jako k součásti bohoslužby. Na počátku mě ovlivnily svou mimořádnou atmosférou pravoslavné chrámy a monastýry v Rusku – Svatotrojická lávra, Optina Pustyň, silný dojem na mě zanechala také návštěva monastýru v anglickém Essenu, později se k těmto místům přidala pouť do Jeruzaléma a další.


4. Dala Vám ich výroba iný pohľad na Boha?

Svým způsobem ano. Jsou určité teologické danosti, které kladou jisté nároky na člověka z hlediska schopnosti se s těmito danostmi ztotožnit. Zde opět ikona může člověku velmi pomoci. Ikona svou podstatou je založená na události Vtělení. V pravoslavném chápání vystupuje Kristus – vtělené Slovo (Logos) jako Bůh i člověk. Kristus je vtělený Bůh. Poselství ikony odpovídá výroku jednoho z církevních otců: „Bůh se stal člověkem, aby se člověk mohl stát Bohem.“ Postavy na ikonách symbolickým způsobem ukazují člověka, který se proměnil podle vzoru Krista. V křesťanském kontextu jsme zvyklí slyšet pojem spása, možná jsme méně zvyklí na pojem zbožštění (thesis). Ikona nás vede svými obrazovými prostředky k pochopení těch stejných principů, které vysvětlují teologické pojmy.

5. Ako dlho trvá ich zrodenie a kde beriete inšpiráciu?

Výroba ikony je z časového hlediska vázána na řadu proměnlivých faktorů. Těmi může být rozměr, konkrétní zvolená technika zlacení, nebo závěrečného laku. Dále hraje roli zručnost ikonopisce, popřípadě malířský styl, složitost dané kompozice. Pracnost ikony také ovlivňuje praktická potřeba upravovat například formát nebo dokonce vytvořit ikonu světce, jehož ikonografie ještě nebyla ustálená a je pak potřeba pátrat v minulosti a hledat informace o jeho vzhledu či atributech. Dá se říct, že čas potřebný k vytvoření nové ikony je minimálně měsíc, poté je třeba čekat ještě nejlépe několik měsíců až rok, než dojde k lakování.

Pro vytváření ikon se používají jako předlohy již existující ikony. Nejvhodnější jsou skutečné kvalitní práce, pouze, pokud jsou pro nás nedostupné, používáme reprodukce v knihách a fotografické detaily.


6. Mohli by ste popísať remeselnú, umeleckú aj teologickú stránku výroby?

V historii ikonopisu se udomácnila jako nejužívanější technika vaječné tempery na dřevě. Klasická podoba této techniky uplatňuje výhradně přírodní materiály. Těmi jsou dřevo, kožní klíh, plavená křída, zlato ve formě plátků, pro malbu se používají přírodní mleté minerály. Barva se připravuje ručním třením, kdy se pigmenty mísí s vaječnou emulzí. Také užívané štětce jsou přírodního původu, jsou vyrobené z veverky a kuny. Zlato se může leštit achátem. Dalšími pomocnými materiály může být chléb, česnek i pivo.

Pro novou ikonu se používá starších předloh, práce samotná ale neznamená vytváření kopie. Nová ikona vzniká z pochopení principu svého vzoru, jedná se tedy spíše o novou interpretaci, než o kopii. Z toho důvodu těžko najdeme dvě ikony, které by byly zcela stejné, každá je něčím jedinečná.

Pro ikonopisce, zvláště pro začínajícího, je důležité používat kvalitní předlohy. Kvalitní znamená, že mají na vysoké úrovni nejen obsahově popisnou stránku, ale zachovávají si také vysokou uměleckou kvalitu. Na takových ikonách je možné se snažit o pronikání do vizuálního systému, který je v řadě ohledů velmi nezvyklý pro člověka, ovlivněného Západní kulturou.

7.  Sú Vaše práce niekde vystavené? Kde všade ste už vystavovali?

Většina mých prací se nachází v neveřejných prostorách. Několik ikon z mé dílny se nachází v katedrálním chrámu sv. Gorazda v Olomouci.  Další ikony můžete vidět v monastýru sv.novomučedníka Gorazda v Hrubé Vrbce, momentálně dokončuji ikonostas pro tamější kapli. V průběhu posledních deseti let se podařilo realizovat řadu výstav na různých místech České republiky. Některé výstavy byly samostatné, některé v různých sestavách spolu s dalšími osobami, věnujícími se ikonopisu, žijícími u nás. Vloni proběhla úspěšná putovní výstava českých ikonopisců po českých pravoslavných farnostech. Putovní výstava se poté přesunula na Slovensko, kde ještě probíhá, momentálně by se  měla nacházet v Bratislavě.


8.Ako hodnotíte záujem o ikony zo strany ľudí?

Lidé mají znatelný zájem o ikony, přitahují také o informace o nich. Fenomén ikony je v našich zeměpisných šířkách málo známý, lidé mohou mít zkreslené představy o tom, čím je ikona přínosná, proto bývají často překvapeni realitou. Na přednáškách pro veřejnost se setkávám s otevřeným zájmem od lidí různého duchovního nasměrování. Myslím, že lidé rádi zkoumají v souvislosti s ikonou podobu své vlastní víry. Také se objevují lidé, kteří by se chtěli věnovat praktickému ikonopisu. Snažím se organizovat jednou ročně malý několikadenní workshop, ten je ovšem jen úvodem do problematiky. Skutečnou ikonopiseckou školu u nás nemáme.


9. V čom je pre Vás ako ikonopisku táto práca obohacujúca?

Na ikonopisu si cením mimo jiné požadavku jakési všestrannosti. Člověk potřebuje teoretické znalosti, uplatní znalost cizích jazyků při čtení literatury, která není v českém jazyce k mání. Další vrstvou jsou řemeslné a malířské dovednosti. Nemůžete si říct: jsem malíř, nebo jsem kreslíř, potřebujete obojí. Vyhovuje mi ta potřeba být stále ve střehu, neustálé zjišťování, že jsem teprve na začátku. Stále se mám proč ptát: co je to ikona?

V mém případě cesta k pochopení ikon vedla také k vystudování pravoslavné teologie na Prešovské univerzitě, což pro mě byla výjimečná zkušenost a možnost zažít neobyčejná lidská setkání.

10. Prispôsobujete svoj životný štýl: móda, záujmy a pod. vo veľkej miere len ikonám alebo sa zaoberáte aj aktivitami, ktoré sa k ikonám „nehodia“?

Vzhledem k tomu, že nežiji v odděleném světě ani v monastýru jako mniška, navenek se, myslím, můj životní styl neprojevuje jako dramaticky odlišný. Dostávám se jistě do situací, které kontrastují se světem ikon. Někdy i rozhovory o ikonách mají bez mého přičinění neskutečné kulisy J . Snaží se vyhýbat situacím, o kterých vím, že mě zbaví vnitřního klidu. Ne vždy se to podaří. Ať tak či onak, jako rozhodující beru samotnou chvíli, kdy přistupuji k práci na ikoně. To je čas, kdy všechny stresy, konflikty a těžkosti dávám bokem, ony mohou běžet kdesi v mém zorném poli jako titulky, ale do ikon je nepouštím.

 

autor: Mižu89

foto: Radim Scholaster