Oslavy, zábava, masky duchov a strašidiel od výmyslu sveta. Jednoducho Halloween. Jeden z najstarších sviatkov sa slávi v mnohých krajinách, no už aj u nás začína zapúšťať korene. Mnohí vnímajú tento sviatok len ako komerčnú záležitosť. Nakupovanie masiek, strašidelných výzdob či blikajúcich svetielok sa najmä v čase krízy môže zdať ako vyhadzovanie peňazí. Vyrezávanie tekvíc však patrí k jednej z naojbľúbenejších činností. Na vyrezané tekvice narážame oveľa viac ako na ktorýkoľvek iný halloweensky prvok. Tekvicové strašidlá sa na nás usmievajú z domov, reštaurácíí či obchodov z roka na rok viac. Rozsvietené tekvice však siahajú až do čias Keltov. Vtedy sa rok delil na obdobie hojnosti a na obdobie hladu. Kelti prvého novembra, keď sa im zásoby potravy míňali, uctievali boha mŕtvych. Keďže verili, že v tú noc sa zjavujú duše mŕtvych, svietili im sa cestu svetlom vo vyrezaných tekviciach. Keď sa k moci dostala katolícka cirkev, pápež Bonifác IV. chcel zamedziť sláveniu pohanských sviatkov, a tak zaviedol nový. Sviatok všetkých svätých. Keďže mnohí stále oslavovali oba sviatky, boli na začiatku 20.storočia oficiálne oslavy Halloweenu povolené. Halloweenske zvyky sa začínajú udomácňovať aj tu, aj keď najznámejší z nich- deti v maskách navštevujúce domácnosti s očakávaním sladkých odmien, sa u nás nepraktizuje.
autor: Mižu89
Komentáře
Asi se zdroje informací nedočkám, budu muset hledat jinde.
Bonifác IV. (papežem byl v letech 608–615) má se slavností všech svatých společné jen jedno: 13. května 609 (některé zdroje ovšem uvádějí i rok 610) zasvětil původně pohanský římský chrám všech božstev (Pantheon) jako křesťanský kostel Panně Marii a všem mučedníkům. Právě toto datum se v Římě stalo základem pro slavnost Všech svatých.
Tou dobou už ovšem křesťanský Východ dvě století slavil svátek všech mučedníků téměř tři století. Impulzem k tomu byl fakt, že počet mučedníků za první čtyři křesťanská století přesáhl počet dní v roce, proto nebylo možné věnovat každému jednotlivému mučedníku jeden den. Dokládají to zmínky v dílech sv. Basila Velikého (zemřel r. 379), sv. Efraima Syrského († 373) a sv. Jana Zlatoústého († 407).
V chaldejském ritu je doložen termín společného svátku pro všechny svaté na pátek po Velikonocích k roku 411, byzantský ritus jej slavil v neděli po slavnosti Seslání Svatého Ducha.
Na západě se paralelně s římským termínem (který se shodoval s termínem v syrském ritu) rozšířilo slavení svátku všech světců a světic na Britských ostrovech a ve Franské říši od 8. století s termínem na 1. listopad. Ten se v Římě ujal za pontifikátu Řehoře III. (731–741). Tento papež, velký ctitel světců, jejich relikvií a obrazů (a krom toho odpůrce tehdy módního byzantského ikonoklasmu), zasvětil jednu z kaplí v římské svatopetrské bazilice všem svatým bez rozdílu; jako termín svátku (a to spíše jako výročí posvěcení této kaple) stanovil právě 1. listopad. Do celé církve se však toto datum rozšířilo až o 80 let později, za pontifikátu Řehoře IV. (827–844).
Marně zde hledám konkrétní údobí, kdy se dostala katolická církev k moci a začala rušit staré svátky. Bylo by ostatně dost zvláštní, kdyby předkřesťanský svátek dostal jméno podle svátku křesťanského, který prý byl uměle zaveden, aby jej potlačil – angl. Halloween pochází ze spojení »(All) Hallows' Eve[ning]«, tj. (před)večer (všech) svatých.
Pardon, zapomněl jsem doplnit zdroje informací:
http://www.katolik.cz/texty/view.asp?cis=155
http://tisk.cirkev.cz/liturgicky-kalendar/
http://www.newadvent.org/cathen/01315a.htm
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.