Jak spolu souvisí modlitba Anděl Páně a znějící zvony?

     V roce 2008 v německém Osnabrücku proběhla modlitební akce za křesťanskou Evropu. Iniciativa, která pochází od organizace Kirche in Not (ACN) se snaží upozornit, že modlitba Anděl Páně je nezbytnou modlitbou za sjednocenou křesťanskou Evropu. Jeden z členů již zmíněné organizace řekl: „Nebudeme-li se modlit Anděl Páně, přestanou v Evropě zvonit zvony a s mlčícími zvony se odmlčí i křesťanská kultura.“

     Jistě si všichni dokážeme představit situaci, kdy člověk, kterému už léta vadí zvonění místních zvonů, přijde s otázkou:  „Proč se zvoní?“ Jestliže na svoji otázku nedostane uspokojivou odpověď ze strany věřících křesťanů, pak si následně nechá změřit hlučnost zvonů. Zjistí, že hlasitost zvonění neodpovídá normám a bude usilovat o zrušení zvonění.

     Pokud si nebudeme stát za tím, že zvony svolávají křesťany k modlitbě a pokud se při zvonění zvonů nebudeme skutečně modlit např. právě modlitbu Anděl Páně, pak se vytratí původní smysl zvonění. Zapomene se, proč se zvoní a zvonění už nebude ohlašováním času modlitby, ale jen prázdné hartusení a rušení spokojených respektive nespokojených obyvatelů té či oné obce nebo města.

 

Jak vznikla modlitba Anděl Páně?

     Křesťané byli od počátku vyzývání k ustavičné modlitbě. „Bez přestání se modlete“ (1 Sol 5, 17) slyšíme z úst sv. apoštola Pavla. Křesťanská modlitební praxe vychází ze židovské tradice a křesťané se po vzoru židů modlili několikrát denně. Základem křesťanskou denní modlitbu se stávají židovské hymnické modlitby, tedy žalmy. Tuto modlitbu pak přejímá mnišská praxe. A právě na pravidelnou modlitbu „Liturgie hodin“, jak se modlitba breviáře nazývá, navazuje modlitba Anděl Páně. Společně s růžencem patří Anděl Páně mezi nejdůležitější křesťanské modlitby. Stejně jako růženec je modlitba Anděl Páně lidová, Christologická, mariánská a biblická.

     Počátek této modlitby lze datovat do roku 1241, kdy br. Sindigardi z Arezza, ovlivněn zřejmě kázáním sv. Františka z Assisi, uvádí modlitbu Zdrávas Maria slovy: „Anděl Páně řekl Marii“. Roku 1274 sv. Bonaventura radí spolubratřím pozdravit každý večer Pannu Marii třemi Zdrávasy. Koncem 13. století se pak v Montecasinském opatství začíná zvonit ráno a večer k modlitbě Zdrávas Maria. Důležitým datem je r. 1456, kdy chtěl Turecký paša Mohammed II. zasadit smrtící úder západním křesťanským zemím. Odpovědí na tuto jeho snahu je okružní list o modlitbě papeže Kalista III. Ten nařizuje polední zvonění, při kterém se všichni křesťané mají sjednotit v modlitbě a svolávat na ohrožené křesťanstvo Boží ochranu třemi Zdrávasy a modlitbou Otče náš. Konečnou podobu modlitby Anděl Páně, jak ji známe dnes, vtiskuje r. 1571 papež Pius V. Šiřitelem této modlitby v Zaalpské oblasti se potom stal sv. Petr Canisius.

     Papež Pavel VI. píše: „Tato modlitba nepotřebuje žádnou reformu. Neztratila za dlouhý čas nic ze své síly a ze svého lesku, její struktura je prostá, je pevně zakotvena v Písmu. Historický původ modlitby připomíná potřebu modlit se za mír a bezpečí, posvěcuje průběh dne jako liturgická Denní modlitba církve.“

 

Význam modlitby Anděl Páně dnes

     Největší rozkvět modlitby Anděl Páně byl v době, kdy Evropu ohrožovalo nebezpečí z Východu. Situace křesťanů v dnešní Evropě je velice podobná té před několika staletími. Hrozba Islámu jak militantního, tak skrytého je stále více patrná. Ve Francii se k Islámu hlásí přes 8 mil. obyvatel, u nás je to „zatím“ 250 tisíc. Můžeme říct, že to, čeho nedosáhl Islám před stovkami let vojensky, dosáhl poklidnou cestou inkulturace. Avšak nejsou to Muslimové, kteří by se inkulturovali, ale jsme to my „křesťanští“(?) Evropané, kteří bez zábran přijímáme vše, co přichází do Evropy.

     Evropská kultura se stala autodestruktivní. V zemích Evropské unie ztrácejí křesťanské hodnoty stále více svůj význam. Neúcta k rodině, k nenarozenému životu, ke stáří, krize hodnot, morálky… Na druhou stranu je tu obrovská touha po naplnění, touha po duchovnu, touha po smyslu života, která však není naplňována přesvědčivým svědectvím křesťanů, ale radikálním postojem ostatních náboženství.

     Křesťané předešlých staletí věřili, že společnou modlitbou ať už růžence (jehož rozšíření též souviselo s ohrožením Islámem) nebo modlitbou Anděl Páně mohou zachránit víru v Evropě. V dnešní době je v českých zemích často slyšet pláč jak to vypadá se stavem a počtem věřících. Modlíme se však za to, aby se naše země přihlásila ke svým křesťanským kořenům? Modlíme se za to, aby se Evropa stala opět středem křesťanství, aby se opět stala křesťanskou?

     Právě v tento čas máme jedinečnou šanci spojit své hlasy třikrát denně při hlasu zvonu ve společném volání Anděl Páně zvěstoval Panně Marii a rozjímat nad tajemstvím naší spásy, kdy se Bůh za spoluúčasti Panny Marie stává člověkem a jehož přítomnost na této zemi a jeho jednání přináší spásu všem lidem. Oprašme tedy znovu, možná už zapomenutou, modlitbu Anděl Páně a při hlasu zvonů (a nejen při něm) se modleme o znovuoživení křesťanské víry v Evropě. Naši předkové věřili síle modlitby a děli se zázraky…

 Autor: P. Jan Krbec

                                                                                                                                

 

Použité prameny:

  • Angelus „Der Engel der Herrn“ für Europa und die Welt und für alle Generationen
  • Kirche in Not 2008
  • Časopis Monitor 29. 5. 2008